+487 863 757
Hlavní > Využití v praxi

Kdy aplikaci Hlasování SVJ použít?

Před schůzí: připravíte si seznam jednotek, seznam vlastníků, program shromáždění, návrhy usnesení, prezenční listinu, hlasovací lístky, rozešlete pozvánky vlastníkům ...
Na schůzi: evidujete účastníky, kontrolujete pověření k zastupování, přidáváte protinávrhy do programu jednání, pořizujete a vyhodnocujete výsledky hlasování ...
Po schůzi: sestavíte závěrečnou zprávu, protokoly o hlasování, návrh na zápis listin do rejstříku

Jak velké SVJ lze zpracovávat?

Jakékoli: ale čím větší počet jednotek, tím časově náročnější jsou některé fáze shromáždění. Prezentace účastníků, odevzdání hlasů k jednotlivým návrhům usnesení. Proto v případě větších SVJ (nad 50 jednotek) doporučujeme řešit hlasování pomocí čárového kódu, evidenci účasti pomocí předem připravených prezenčních listin rozdělených třeba dle vchodů či abecedy.

Jaké typy "schůzí" můžete v programu evidovat?

Shromáždění vlastníků: standardní způsob schůze s průběžným vyhodnocováním usnášeníschopnosti a hlasováním dle vlastnických podílů
Schůze výboru: schůze členů výboru s hlasováním dle počtu členů výboru
Per rollam: rozhodování mimo zasedání (například v případě náhradní schůze nebo na základě zák. 191/2020 Sb. - "lex covid")

Hlasování mimo zasedání "Per rollam"

Za normálního stavu věcí je možno k hlasování Per rollam přistoupit ve dvou případech:

1) Již svolané shromáždění nebylo usnášeníschopné. V tom případě lze v každém společenství (i v tom, které per rollam nemá ve stanovách) hlasovat o otázkách, o kterých mělo být hlasováno na onom neusnášeníschopném shromáždění.

2) Má-li společenství vlastníků možnost hlasovat mimo zasedání zakotvenu ve stanovách. Pak lze i bez předešlého neúspěšného shromáždění takové hlasování využít. Rozsah otázek, o nichž lze takto hlasovat, je dán stanovami.

Jak postupovat, není-li ve stanovách možnost hlasování mimo zasedání (Per rollam) zakotvena a sejít se z důvodu COVID-19 nelze?

Existuje třetí možnost. Tu zakládá zák. č. 191/2020 Sb., tzv. lex covid. Pokud byla vyhlášena mimořádná opatření při epidemii (která to jsou, definuje § 1 odst. 2 lex covid – patří mezi ně například krizové opatření vlády za doby nouzového stavu), lze konat hlasování per rollam o všech otázkách i bez předchozího neúspěšného shromáždění vždy, tedy i tehdy, není-li to dovoleno ve stanovách.

Tato právní úprava se zatím týká jen roku 2020. Úprava postupu pro rok 2021 je neznámá.

Je-li hlasování per rollam dovoleno, je třeba splnit zákonné náležitosti této formy. Hlasování per rollam může navrhnout pouze osoba, které je oprávněna svolat samotné shromáždění, typicky statutární orgán – výbor společenství vlastníků.

Navrhovatel musí vypracovat konkrétní návrh rozhodnutí, o kterém by bylo za normálních podmínek hlasováno na shromáždění. Obsah má být natolik konkrétní, aby k němu bylo možno vyslovit souhlas či nesouhlas. Dále navrhovatel musí v návrhu rozhodnutí stanovit lhůtu, do kdy se mají jednotliví vlastníci k dané otázce vyjádřit. Pokud by ji neurčil, uplatní se zákonná lhůta 15 dní, ledaže stanovy praví jinak.

Přílohou takového návrhu rozhodnutí musí být současně i podklady potřebné pro posouzení návrhu, či informace, kde tyto podklady nalézt.

Vše se doručuje jednotlivým vlastníkům jednotek způsobem uvedeným ve stanovách pro obecné doručování jiných dokumentů, nebo se zašle poštou na adresu vlastníka jednotky.

Vlastník jednotky, který takový návrh na rozhodnutí obdrží, má možnost hlasovat. Jde o možnost, nikoli povinnost vlastníka jednotky. Pokud vlastník hlasuje, vyjádří svůj hlas spolu s uvedením dne, měsíce a roku, kdy vyjádření činí, na listině, na níž je celý text návrhu rozhodnutí obsažen. Tuto listinu vlastník musí vlastnoručně podepsat. Podpis vlastníka nemusí být úředně ověřen, pouze pokud by se jednalo o rozhodnutí, které musí být ověřeno veřejnou listinou (notářem), pak je nezbytné podpis úředně ověřit.

V této souvislosti lze všem SVJ doporučit zasílat vlastníkům jednotek formulářové znění návrhu, v němž je vlastník metodicky veden k vyplnění zákonem vyžadovaných náležitostí takového hlasování, jak jsou uvedeny v předešlém odstavci. V opačném případě může být hlas neplatný.

Lhůta, kterou má vlastník jednotky na vyjádření hlasování, je lhůtou hmotněprávní, což znamená, že poslední den takové lhůty musí být listina s hlasováním doručena společenství vlastníků (nepostačí její odeslání na poště).

Většina potřebná k přijetí rozhodnutí se počítá z celkového počtu hlasů všech vlastníků jednotek, pokud zákon nestanoví, že se počítá z celkového počtu vlastníků jednotek.

Po proběhlém hlasování pak navrhovatel, nejčastěji výbor, oznámí vlastníkům jednotek písemně, jak proběhlé hlasování dopadlo. Bylo-li jakékoli rozhodnutí přijato, oznámí současně celé znění onoho rozhodnutí.